Psychologie - příprava na přijímací zkoušky

Barevné spektrum

Již Sir Isaac Newton zjistil, že při průchodu světla optickým hranolem se světlo rozkládá do spektra základních barev, nebo-li také na barvy monochromatické, tj. takové, které jsou vyvolány paprsky s jedinou vlnovou délkou.

Šíře barevného spektra:

Fialová, modrozelená, zelená, žlutozelená, žlutá, žlutočervená, červená.

400nm ←------------------------------------------------------→760nm

Pod 400 nm = světlo ultrafialové.

Nad 760 nm = světlo infračervené.

Chromatický kruh

Popisuje, jakým způsobem vznikají a spolu souvisejí jednotlivé barvy.

Dělení barev:

• Primární – (červená, modrá, žlutá)
• Sekundární – vznikají smícháním dvou primárních barev (fialová, zelená, oranžová)
• Terciální – vznikají smícháním primární a sekundární barvy (např.: fialovo-modrá, zeleno-žlutá aj.)

Komplementární barvy:

Nebo také barvy doplňkové jsou barvy, které na chromatickém kruhu stojí proti sobě:

Modrá ↔ Žlutá, Zelená ↔ Purpurová

Míšení barev:

Rozeznáváme dva základní způsoby míšení barev – aditivní a subtraktivní:

• Aditivní míšení → dochází při něm ke kombinaci senzorických podnětů, nikoli k míšení barev ve vnějším prostředí, ale až na úrovni lidských receptorů
  
  • Příklad: Světla dvou vlnových délek (různých barev) dopadající na sítnici oka vyvolají vjem určité barvy, která je složena z původních dvou barev.

• Subtraktivní míšení → k míšení dochází již ve vnější realitě – mění se fyzikální podněty ve vnější realitě
  
  • Příklad: Míchání barev na paletě. Lidské oko již poté vnímá přesně daný odstín, který reálně existuje na malířské paletě.

Purkyňův fenomén (efekt)

Při ubývající intenzitě osvětlení se jasné čití posunuje od červeno-oranžovo-žluté části spektra k zeleno-modro-fialové.

Příklad: Při denním vidění s velkou intenzitou světla se červený podnět jeví jako světlejší než modrý. V noci je tomu však naopak (vše se nám zdá namodralé).