Elektrický proud je tvořen pohybem nabitých částic. Navzdory konvenci, kdy se uvažuje, že nosičem náboje jsou kladné částice, se ukázalo, že proud vedou záporně nabité částice – elektrony. Konvenčně tedy značíme směr proudu od kladného pólu směrem k zápornému, avšak realita je tedy opačná a elektrony putují od záporného směrem ke kladnému.
Elektrický proud je definován jako změna náboje za čas, tj. proud je určen počtem prošlých elektronů za jednotku času $I=\frac{\Delta Q}{\Delta t}$ a jeho jednotkou je ampér, tj. jedna ze základních jednotek SI. Jedná se o skalární veličinu.
Zkoumejme následující příklad. Jaký proud prochází vodičem, pokud se za 6 s přenesl náboj 3,6 C? Jedná se o jednoduchý příklad. Stačí dosadit $I=\frac{\Delta Q}{\Delta t}=\frac{3,6}{6}=0,6A$. Vyšlo nám, že vodičem protéká proud 0,6 A.
Můžeme se setkat i s následujícím příkladem. Jak dlouho se bude nabíjet kondenzátor o kapacitě 1 nF, pokud je připojen ve stejnosměrném obvodu o U=1V a I=1 A? Vyjdeme ze vzorců $Q=CU;I=\frac{Q}{t}$. Upravíme je a dosadíme $I=\frac{CU}{t};t=\frac{CU}{I}=\frac{10^{-9}\cdot 1}{1}=10^{-9}s=1\mathit{ns}$. Nabíjení kondenzátoru tedy trvalo 1 ns.
Ostatních příkladů se nebojte. Jde víceméně jen o dosazování do uvedených vzorců.
